František Tichý

František Tichý (1896-1961) patří ke generaci 20. let - k umělcům, kteří své mládí prožívali v době první světové války. Výstava zachycuje část Tichého tvorby - grafiku. František Tichý se jí věnoval systematicky v letech 1938 až 1957. Mezi nestarší vystavená díla patří zakázky pro časopisy Život (1936) a Volné směry (1937). Jedná se o litografii "Hlava negra" a barevnou přílohu "Fratelini".

V roce 1938 vytvořil pro přítele Josefa Sudka novoročenku technikou suché jehly a tuto techniku v následujících letech dále rozvíjel. Z roku 1938 je vystavené dílo Lev Bobby, které si Tichý naskicoval již během svého pařížského období.

Sedící ženský akt z roku 1942 dokazuje nové směřování autora k erotickému námětu ženské postavy.

Na díle Fantom z roku 1944 můžeme naopak vidět Tichého reakci na probíhající válku. Fantom naznačuje šílený tanec nacistické krutosti a grafika "Němec" z téhož roku karikaruje jeho měšťáctví.

Grafická tvorby Františka Tichého vrcholí v extatické vidině nazvané "Sen" a poptitulem "Andělíčkářka" z roku 1949.