Čestmír Janošek

Čestmír Janošek (nar. 1935) patří ke generaci českých výtvarných umělců, na jejichž tvorbu měl zásadní vliv informel - radikální vlna abstrakce šedesátých let. Janošek studoval v letech 1956 - 62 na pražské AVU, k jeho spolužákům patřila jeho pozdější žena Eva Šedivá, James Janíček nebo Zdeněk Beran. Od roku 1958 se přátelil se skupinou Šmidrové a následně i s umělci hlavního proudu českého informelu - Vladimírem Boudníkem, Robertem Piesenem a Mikulášem Medkem. V roce 1968 Čestmír Janošek se svou manželkou emigrovali a zakotvili v Kolíně nad Rýnem, kde dodnes žijí.

Výstava Čestmíra Janoška se zaměřuje na jedno desetiletí jeho tvorby, které vymezují dvě zásadní životní události.  Rok 1958 byl zlomovým momentem nejen pro něj, ale pro celou generaci českých výtvarných umělců. Po úspěšné prezentaci naší země na Expu 58 v Bruselu se do tvorby mnohých umělců vlil nový impuls obracející pozornost k abstrakci. Janoškova tvorba v letech 1958-62 vycházela z informelní gestické malby. V té době se také Janošek pustil do různých experimentů jako třeba do používání sazí či jiných přírodních materiálů. Tak vznikly například „sazovky“ nebo „mrazovky“ (jejichž techniku autor dodnes tají). Nemalý vliv mělo na Janoška i jeho přátelství s Vladimírem Boudníkem a též přátelské vztahy s umělci okruhu nonkonformních, neoficiálních výstav, tzv. Konfrontací (Janošek vystavoval v roce v roce 1960 na obou Konfrontacích).

V roce 1968 Čestmír Janošek emigroval do Německa a dostal se tak do zcela jiného uměleckého prostředí. Umění Západu bylo vzdálené existenciálně laděné Praze včetně její šmidrovsky chápané estetiky grotesknosti. Rok 1968 tak znamenal ukončení jedné etapy v jeho tvůrčím životě.