Vojtěch Preissig

Vojtěch Preissig

1873 – 1944

Vojtěch Preissig se narodil 31. červenec 1873 ve Světci (okres Teplice). Od roku 1892 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna, kde svoje studium dokončil roku 1897. O rok později odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech Delauna a Schmida. V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma. Od roku 1905 měl vlastní grafický ateliér, právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, dále byl ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Vlivem finančních problémů (byl mu soudní exekucí zabaven ateliér) odjel v roce 1910 do USA. Ve Spojených státech byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice, které se blíží pozdějšímu op-artu než tehdejší geometrické abstrakci. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu. Experimentoval s asamblážemi - kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály. První Pressigovo písmo vzniklo roku 1912 pro pedagogické účely. Roku 1913 vrátil do Prahy a jeho tvorba se transformovala do abstraktní malby. Během 1. světové války byl v protirakouském odboji a tvořil náborové plakáty do Československých legií. V kampani za Svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo (verzálky). Ve 20. letech vznikla více než polovina Preissigových ex libris. Po dlouhotrvajících neúspěších definitivně skončil s grafikou roku 1934. Poté se soustředil na malbu. Více experimentoval s abstrakcí. Roku 1933 byla v Praze v Topičově salonu uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum. Během nacistické okupace byl členem ilegální skupiny. Se svou dcerou, novinářkou Irenou Bernáškovou, jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj. Roku 1940 byl zatčen gestapem, později odveden do koncentračního tábora Dachau, kde 11. června 1944 zahynul. Preissigova potřeba vidět svět v celku, zkoumat souvislosti mezi člověkem a přírodou, kosmickými zákonitostmi, zásadním způsobem motivovala jak jeho tvorbu, tak i osobní postoj k životu. Zkoumal vzájemné vztahy barev a tvarových konstrukcí, čímž přivedl secesní ornamentiku k novému geometrickému významu. Objevoval nové možnosti tisku z výšky při otisku struktur koláží. V nich poprvé použil provázky, smirkový papír, piliny a nitě. Některé koláže - matrice pro tisk - se zachovaly. Název jim byl dán až dodatečně po Preissigově smrti.