Michal Singer

Michal Singer je výrazný solitér, který se na pozici respektovaného autora vypracoval díky soustředěné práci a enormní energii. Nedostal se na AVU, vystudoval na FFUK obor filozofie a politické ekonomie a hlavně prošel „univerzitou života“, kterou považuje za důležitější než akademické vzdělání. Malování se podle jeho názoru „nedá nacvičit, protože člověku hrozí, že pod nánosem technické rutiny ztratí dotek s vlastní duší“. Od roku 1993 působí na volné noze. K osobitému stylu se propracovával tvrdě a postupně. Vytvořil stovky maleb, kreseb, grafik a koláží. Těžiště jeho tvorby spočívá v malbě, která se pořád vyvíjí a vyznačuje velkým tematickým i stylovým rozsahem. V 90. letech 20. století rozvíjel specifickou variantu fauvismu. Výrazné barvy a ostré kontury využil při zobrazení série motivů z městské periferie, zátiší, ženských aktů nebo autoportrétů, které působí provokativně, obsahují kritický i sebeironický pohled a mají často také symbolický aspekt, jako např. Milesova kára, Muž a hvězdy, Psanec, Na brodu, Podzemí. Po roce 2000 se Singerova malba stále víc uvolňovala, ustoupily pevné obrysové kontury a objevila se živelná pastózní exprese. Tímto způsobem vytvořil řadu obrazů, např. Daimonion I. a II., Euroskeptik, Svlečený Descartes, Jungle Man, Štvanec, Muž s ohnivou koulí aj., v nichž dominuje energická spontánnost a přitom zůstává syrová autentičnost. Drsný expresionismus občas střídají křehčí akvarely, pointilistické kvaše nebo asociativní kresby japonským fixem. Metodou „šamanského pointilismu“ vytvořil v roce 2006 dva monumentální obrazy Odysseus a sirény a Odysseus na Kykladách, v nichž spojil antický mýtus, vlastní příběh i oblíbené téma - filozofii předsokratiků. Obraz je trochu zastřen, tvary jsou rozloženy na nejmenší částice, obrysy se rozplývají a vyvolávají dojem plynutí v čase. Michal Singer má schopnost propojit zdánlivě neslučitelné prvky, čímž diváka udržuje v permanentním napětí. Kolem roku 2010 začal uplatňovat syntézu razantní plošné malby s křehkou gestickou kresbou, např. Slunce Mexika, Kleopatra v Persii, Jatka v tyrkysu, Opona Světelného města, Šiva, Karneval smrti. Insect aj. Nezajímá ho smyslově vnímaná realita, ale vstup do krajních míst lidské psychiky. Tyto obrazy jsou živelné, poetické a temné zároveň. Uvádějí do světa neznámých bytostí, fantomů, démonů, bohů a kosmických těles. Univerzum se prolíná s fragmenty běžné pozemské reality, známý svět a každodenní činnost s pocity a jevy těžko uchopitelnými. Ze stejného ideového zázemí vycházejí také Singerovy literární texty. Je autorem mnoha esejí, básnické sbírky Shell, série textů Kyselá neděle a nekonečné divadelní hry Dva lidé žijící ve Světelném městě.

text: Vilma Hubáčková