Michal Cihlář
1960
Grafik Michal Cihlář (1960) se považuje především za užitého výtvarníka se skeptickým vztahem k současné umělecké avantgardě. Jeho význam ale nelze zredukovat do jeho subjektivního sebehodnocení. Jeho vyhraněný a maximalistický postoj k umělecké tvorbě a jejím hodnotám má charakter konceptuálně vyhraněného tvůrčího gesta.
Michal Cihlář patřil v osmdesátých letech k postmoderní generaci studentů VŠUP. Už na škole zaujal svou hravostí a především pílí (jeho diplomovou prací byla malba slona v životní velikosti). Již v roce 1981 si osvojil originální techniku barevného linorytu, kterou pak dále rozvíjel. Jeho grafické listy fascinovaly rozměry a s ní spojenou pracností. Výjimkou nebyly grafické listy velikosti postavy v životní velikosti nebo dvaadvacetibarevný linoryt (v roce 1997 vytvořil i 42barevný linoryt). Mezi jeho námětové okruhy patřily portréty přátel, ale také linorytová reprodukce různých elementů užité grafiky, obalů od žvýkaček, tramvajových jízdenek, obalů potravin nebo dokonce celých stránek novin.
Vedle linorytu Michal Cihlář vytváří koláže, občasné plastiky z barevného papíru či aranžované, ručně kolorované fotografie mrtvých ptáčků (1989). V devadesátých letech se ve zvýšené míře věnoval užité grafice, vytvářel plakáty, vstupenky, poštovní známky, knižní a časopisecké ilustrace. Byl tvůrcem vizuálního stylu Zoo Praha (vše od vstupenek či drobných suvenýrů až po billboardy). Mezi vyzrálé volné práce Michala Cihláře patří cyklus inspirovaný narozením dcery Kiki. Výsledné dílo vedle sebe konfrontuje zdrojovou fotografii a její reprodukování formou linorytu. Od devadesátých let se také s přestávkami věnuje tvorbě linorytových zátiší.
Tomáš Pospiszyl
