Ivan Chatrný
1928 – 1983
Práce Ivana Chatrného se hlásí do sféry užívání jazyka geometrie a neokonstruktivních způsobů práce, ale díky zvolené metodě v ní představují polohu velice osobitou. Většina autorů z těchto sfér se tehdy soustřeďovala na operace, které vedly k očekávatelným výsledkům, často vizualizovala procesy nejelementárnější (kombinatorika, dělení, adice), zatímco Ivanova řešení jsou morfologicky složitá a ze samotného díla neidentifikovatelná. Nemůžeme v nich najít žádné pravidlo skladby, můžeme v nich objevovat bohatství tvarových a syntaktických vazeb, přičemž nepochybujeme o tom, že umělec určitý způsob manipulace s výchozím materiálem zachoval beze zbytku. Mechanické operace tak dovolily vzniknout substrukturám a útvarům, na které "by byla lidská imaginace chudá". Velikost Chatrného díla je v tom, že dokázal najít metodu, jak tuto hranici lidských možností překročit (pro jiného umělce mohlo být takovým objevem třeba zapojení computeru, pro dalšího uplatnění přírodního procesu atd.). Ukázalo se, že jeho řešení je esteticky velice nosné, jeho výsledky samozřejmě bezvýhradně zůstávaly ve sféře geometrického umění, ale vnášely do ní nové tvarové a skladebné eventuality...
Jiří Valoch