František Kobliha

František Kobliha se narodil 17. listopadu 1877 Praha  a zemřel 12. prosince 1962 Praha. Byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu.

Vystudoval UMPRUM a AVU 1901 – 1905 u Františka Ženíška, ale jako grafik je označován za autodidakta. Od roku 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do povědomí vstoupil brněnskou výstavou (1910) se skupinou Sursum stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1923 byl i členem skupiny Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které od roku 1934 i předseadal. Vytvářel knižní a užitou grafiku.

Okouzlení nocí, inspirace dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona, anglických prerafaelitů jej podnítilo k práci s nejjemněším dřevorytem. Měl nejraději poetické a literární náměty a svým dílem pozdního symbolismu došel až na práh artificialismu a surrealismu. Sám o svém přístupu ke grafice napsal: "Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. Bůh suď, co je to za slepenec; stavětby z něho nešlo!"

A oproti svým kolegům ze skupiny SURSUM se vymezil takto: "Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féérie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího."[1]

Kritický zájem o umění (eseje, referáty, kritiky) uplatnil po roce 1911 ve spolupráci s Moderní revue.